Parlament

Parlament

Architekturu a jedinečnou vídeňskou atmosféru poznáte, když se projdete po Ring, kde se nacházejí hlavní památky jako Rathaus, Parlament, Burgtheater, Kunsthistorisches a Naturhistorisches Museum. Rakouský Parlament je reprezentativní budova stojící nedaleko vídeňské radnice a Hofburgu na okružním výstavním bulváru Ringstrasse ve středu města.

Při pohledu na majestátní budovu rakouského parlamentu vám bude jistě patrný odkaz na antické Řecko – zemi, kde se zrodila demokracie. Parlament je zbudován v neklasicistním stylu. V popředí parlamentu je umístěna kašna s řeckou bohyní moudrosti Pallas Athénou, která v levé ruce drží řeckou bohyni spravedlnosti Niké s křídly a vavřínovým věncem na hlavě. Do parlamentu se vchází po betonové rampě se sochami. V roce 1919 byla před parlamentem vyhlášena Rakouská republika.

Budovu navrhl a její stavbu zrealizoval na konci 19. století architekt Theophil von Hansen s odkazem na starověké řecké stavitelství. Před vstupem zaručeně upoutá pozornost fontána a sousoší se sochou znázorňující Pallas-Athénu. Hned za vstupním portálem se nachází Sloupová hala, kde si člověk díky mramorovým korintským sloupům lemujícím její obvod na chvilku připadá jako v Athénách. Z těchto prostor jsou často vysílány do televize výstupy a proslovy představitelů rakouské republiky.

Ve Vídni se podařilo prosadit, aby se také čeští sochaři podíleli na výzdobě vídeňského parlamentu. Ministerstvo vnitra vyzvalo prostřednictvím Umělecké besedy Myslbeka, Seelinga, Seidana a Schnircha, aby každý z nich předložil tři návrhy soch představujících předepsané alegorie ctností. Myslbek se hned pustil do práce a do Vídně poslal celkem čtyři návrhy: Spořivost, Pilnost, Stálost ve smýšlení, Oddanost.

Vídeňský parlament neměl před sto lety jen poslaneckou sněmovnu (dolní komoru), ale i panskou sněmovnu (horní komoru) složenou z císařem jmenovaných a dědičných členů. V týdnu od 26. listopadu do 2. prosince 1907 přišla panská sněmovna hned o dva zasloužilé členy, kteří náhle zesnuli. Šlo o devětašedesátiletého barona Haugwitze, veterána panské sněmovny, v níž seděl od roku 1874, a devětasedmdesátiletého barona Baumgartnera.

Za pozornost jistě stojí fakt, že v roce 1891 byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen do vídeňského parlamentu jako poslanec za mladočeskou stranu, k níž se připojuje jako člen skupiny tzv. "realistů" - v roce 1893 se pak poslanec Masaryk svého mandátu vzdává, důvodem je jeho nespokojenost s planým radikalismem mladočechů a s jejich vnitrostranickými půtkami.

V útrobách stavby lze pak vstoupit do jednotlivých zasedacích sálů, kde se návštěvníkům dostane odborného výkladu o současné i minulé práci zdejších politiků. V budově Parlamentu, postaveného v letech 1873 – 1883, má dnes sídlo Národní a Spolková rada. Hlavními místnostmi jsou Dolní komora, kde zasedá Národní rada Rakouska a Horní komora, kde se schází Spolková rada alpské země.

Interiér Parlamentu je přístupný nejen rakouské veřejnosti a tak může každý směle nahlédnout přímo pod pokličku pokročilé formy evropské demokracie. Interiér si mohou návštěvníci prohlédnout v rámci organizovaných prohlídek.