Votivkirche

Votivkirche

Působivý pískovcový kostel byl zbudován v neogotickém slohu v letech 1855 až 1879 jako výraz díků za to, že František Josef I. přežil pokus o atentát v roce 1853. Nachází se v parku Sigmunda Freuda na náměstí Rooseveltplatz. Německé slovo „votivkirche“ znamená v překladu pamětní kostel.

Když František Josef I. přežil napadení maďarským krejčím Libenyim, jenž na něj v roce 1853 zaútočil nožem, jeho bratr Maxmilián (budoucí císař Mexika) nechal z vděčnosti vystavět tento boží stánek. Mnohé z bočních kaplí jsou zasvěceny válečným hrdinům, mimo jiné Mikuláši Salmovi, jenž velel vojskům při obléhání Vídně Turky v roce 1529.

Podle plánů Heinricha von Ferstel vznikla monumentální stavba se dvěma věžemi ve stylu francouzské katedrální gotiky. Stavba se po dokončení v roce 1879 přiřadila k základním dílům přísného historismu. Vstup do kostela je zdarma a určitě se vyplatí se sem zajít podívat. Kromě nádherných vitrážových oken, jsou zde k vidění i velmi umně zhotovené sochy a plastiky. V severní lodi kostela lze vidět kopii Madony z Guadelupe, která je zde jako připomínka na bratra císaře Franze Josefa – Ferdinanda Maxmiliána.

Votivkirche je dílo prof. von Ferstela (zdobil mj. i Španělský sál Pražského hradu a stavěl tzv. Červený kostel v Brně). Architekti vídeňské Ringstrasse (všichni za zásluhy „von“ – takoví rakouští národní umělci se mj. uplatnili i v Brně, kde se stavěly – samozřejmě o něco menší – dominanty podobného typu na místě hradeb. Ne nadarmo se moravské metropoli říkalo Malá Vídeň.