Albertina

Albertina

Největší habsburský obytný palác Albertina trůní na jedné z posledních zachovaných bašt vídeňského opevnění, přímo na jižním cípu Hofburgu. Galerie Albertina je významný vídeňský výstavní prostor a opatruje jedny z nejcennějších malířských a grafických sbírek na světě. Od roku 1805 jsou umístěny v klasicistním paláci Albertina v centru Vídně.

Palác Albertina stojí na náměstí Albertinaplatz. Zastoupeni jsou snad všichni přední světoví umělci – od Dürera a da Vinciho přes Rubense a Rembrandta až po Kandinského, Muchu nebo Chagalla. Muzeum navíc vlastní sbírku egyptských papyrů. Na Albrechtově rampě stojí pomník vévody Albrechta z konce 19. století.  Albertina pečuje o sbírku grafického umění, architektonických nákresů a fotografií, pokrývající všechna období. Zdejších 65 tisíc kreseb a bezmála milion grafických listů zahrnuje výtvory také od Gustava Klimta. Mezi architektonickými nákresy objevíte skici a plány od Otty Wagnera.

Sbírka byla založená roku 1776 vévodou Albertem von Sachsen-Teschen, jedním ze zeťů Marie Terezie. Známé grafické listy, jako je Dürerův Mladý zajíc nebo Modlící se ruce, Rubensovy dětské studie a mistrovská díla Schieleho, Cézanna, Klimta, Kokoschky, Picassa a Rauschenberga jsou prezentována na výměnných výstavách. V přepychových komnatách Albertiny, největšího obytného paláce Habsburků přebývala kdysi milovaná dcera císařovny Marie Terezie, arcivévodkyně Marie Christina, později její adoptivní syn arcivévoda Karel, vítěz nad Napoleonem v bitvě u Aspern.

V současné době tvoří Albertinu komplex celkem čtyř staveb a to původní palác, dále pak klášter Augustiniánů z 15. a 16. století, klasicistní přístavba a podzemní prostory. Na konci 2. světové války byla Albertina značně poškozena, ale byla opět zrekonstruována. V letech 1998 až 2003 byla zmodernizována, byl přistaven nový vchod s eskalátory a velké dominantní „křídlo“ na terase paláce.

Umělecké výstavy v Albertině jsou proslulé vysokou úrovní. V náročně rekonstruované budově bývají k vidění také kvalitní příležitostné výstavy. Z poslední doby lze jmenovat např. exkluzivní výstavu 140 obrazů a kreseb Vincenta van Gogha, která by svezena ze šestnácti zemí světa a šedesáti galerií. Naposledy bylo tolik van Goghových děl pohromadě před osmnácti lety v Nizozemsku u příležitosti stého výročí jeho smrti. Kvůli velkému zájmu o expozici musela vídeňská galerie prodloužit otevírací dobu.

Pouhé 3 měsíce po mimořádně úspěšné výstavě z díla Vincenta van Gogha přichází vídeňská Albertina s další lahůdkou pro milovníky výtvarného umění. Instalace s názvem Rembrandtova doba ukazuje 150 děl holandského malířství 17. století ze sbírek Albertiny doplněných asi 40 plátny z jiných sbírek. Autory obrazů a grafik jsou vedle Rembrandta van Rijn jeho méně známí vrstevníci jako Hendrick Goltzius, Aert van der Neer, Aelbert Cuyp a Adriaen van Ostade, Jan van Goyen, Roelandt Savery a další.

Výběr jasně dokládá, jak vysokou úroveň v té době nizozemské malířství mělo a jaký je jeho význam pro evropské a světové kulturní dědictví. Jsou zde k vidění krajiny, portréty, scény z každodenního života i zátiší. Typická je pro ně dějovost a zobrazení reality každodenního života se všemi detaily.

Vrcholem výstavy jsou Rembrandtovy obrazy, mezi kterými nechybí ani autoportréty (během svého života jich namaloval okolo 50), mimo jiné Vlastní portrét s baretem, ve kterém se vystihl bez jakékoliv snahy o přikrášlení a ani portrét umělcovy první manželky Saskie se nepokouší milovanou ženu idealizovat. Olejomalby doplňují grafické listy dokládající Rembrandtovo řemeslné mistrovství a nevšední schopnost zachytit atmosféru pomocí světel a stínů. Výstava potrvá do 27. června, otevřeno je denně od 10 do 18 hodin, ve středu až do 21 hodin.