Zámek Belvedere

Zámek Belvedere

Zámecký komplex Belvedere se nachází nedaleko historického centra Vídně. Belvedere je po Schönbrunnu druhý největší vídeňský palácový komplex skládající se z parku a dvou zámeckých budov ukrývajících zejména galerijní sbírky rakouských umělců. Princ Evžen Savojský – díky vítězství nad Turky v roce 1683 nejoslavovanější ze všech habsburských vojevůdců – nechal vybudovat dva paláce Belvederu (Horní a Dolní) z peněz, jež obdržel jako odměnu za své úspěchy ve válkách o španělské dědictví.

Tato částka mu umožnila uskutečnit jeden z nejambicióznějších architektonických projektů, jaké kdy realizovala soukromá osoba. Paláce, které projektoval Lukas von Hildebrandt v letech 1714-23 jako princovo letní sídlo, jsou zářným příkladem barokního slohu. Dolní Belveder byl dokončen v roce 1716, Horní zámek pak o 6 let později. Po princově smrti byly zámky prodány a v 18. Století je získali Habsburkové. Roku 1896 tu zemřel skladatel Anton Bruckner a v letech 1904-14 tady přebýval následník trůnu Ferdinand d´Este.

V dolní části zámku Unteres Belvedere se můžete dodnes kochat interiéry a výbavou obytných prostor prince Evžena, kde se zároveň nachází Rakouské muzeum barokního umění. Horní část zámku Oberes Belvedere pak přitahuje zástupy obdivovatelů odkazu rakouských malířů v čele s Gustavem Klimtem, Egonem Schielem a Oskarem Kokoschkou. Nachází se tu například originál Klimtova známého obrazu "Polibek". Toto nejslavnější dílo (1909) Gustava Klimta odráží dojem, jaký na umělci zanechaly italské mozaiky.

Místnosti Dolního Belvederu, které původně využíval jako obytné prostory princ Evžen Savojský, dnes zabírá Muzeum rakouského barokního umění. V sále mramorové galerie se ukrývají díla Georga Donnera a původní olověné sochy z kašny Providentia, která se dnes nachází na Hoher Markt. V Zrcadlovém sále Dolního Belvederu se tyčí socha prince Evžena Savojského. Stěny jsou zcela pokryty obrovskými zrcadly se zlacenými rámy. V oranžerii sídlí Muzeum rakouského středověkého umění, které opatruje gotické a renesanční skvosty včetně stummerberského krucifixu, nejstarší dochované ukázky tyrolské dřevořezby.

Propracované průčelí Horního Belvederu vévodí širokému vchodu. Kupolovité měděné střechy, které je završují, připomínají tvarem turecké stany a symbolizují slavné vítězství prince Evžena Savojského nad Osmany. Uprostřed velkolepé vstupní síně Horního Belvederu uvítá návštěvníky barokní schodiště, které vede do slavnostní síně. Ústřední sál Horního Belvederu se využíval pro recepce a oficiální události. Například v roce 1955 tu byla podepsána Rakouská státní smlouva. Rozmanitými architektonickými formami a sochami se síň Sala terrena v Horním Belvederu řadí k nejúchvatnějším barokním vchodům. Klenbu podepírají 4 herkulovské sochy od Lorenza Mattielliho.

Muzeum středověkého umění se po II. světové válce přestěhovalo do oranžerie Dolního Belvederu. Muzeum baroka zůstalo nadále v Dolním Belvederu. Mezinárodní umění 19. a 20. století bylo umístěno v „Nové galerii“ na Stallburgu, v roce 1986 bylo však znovu připojeno ke sbírkám Rakouské galerie Belvedere.

Obě zámecké stavby – stěžejní díla barokní architektury – spojuje po francouzském vzoru symetricky uspořádaný park. Tento park s množstvím zahradních skulptur a kašen, se zoologickou zahradou, oranžerií (dnešním Muzeem středověkého umění), skleníky pro exotické rostliny a velkou voliérou patří k nejkrásnějším evropským zahradám 18. století.

V baroku zahrada vyjadřovala nebe i peklo ve své kosmické souvislosti. Zahrada zámku Belvedere je pro to ideálním příkladem. Dokazuje to zahrada zámku Belvedere ve Vídni. Paláce obklopují zahrady ve francouzském stylu. Zahrada Belveder (Belvedere Garten) je park spojující oba Belvedery. Stoupá terasovitě od Dolního k Hornímu. Byla dokončena před r. 1725 podle celkového plánu D. Girarda. Mezi oběma paláci se rozkládá 500 metrů dlouhá terasovitá zahrada, která dostala při nedávné rekonstrukci opět původní barokní podobu. Každá ze tří úrovní odkazuje na klasické symboly – spodní část ztělesňuje 4 živly, střední Parnas a horní část Olymp. Z četných zahradních soch vynikají zejména sfingy a osm múz.

Nejlepší doba pro návštěvu tohoto koutu Belvederu je pozdní jaro či brzké léto, kdy jsou záhony květin nejrozkvetlejší. Leží jižně od centra města a nejbližší stanice metra jsou Stadtpark a Karlsplatz na zelené lince U4, od kterých je to zhruba 15 minut chůze. V areálu Belvederu probíhá celoročně řada výstav. Kromě příležitostných expozic se zde nacházejí i stálé sbírky umění, které jsou rozděleny podle období na Středověk, 19. století, Přelom století a Vídeňská secese a poslední částí sbírky je pak 20. a 21. století. Expoziční části Belvederu jsou otevřeny pro veřejnost každý den od 10 do 18 hodin.