Lienz

Lienz

Hlavní středisko Východního Tyrolska Lienz leží na soutoku řek Isel a Drau, na úpatí Lienzských Dolomit. Město stojí za zhlédnutí, neboť jsou v něm dochovány zbytky středověkých hradeb. Stávala tu ilyrská osada, na jejíchž základech pak Římané kolem roku 50 n. l. vybudovali město Aguntum. Jeho pozůstatky se nalézají u obce Dölsach (4 km východně od Lienzu).

Dříve se Aguntu přezdívalo „město trpaslíků“ – kvůli zbytkům kleneb ne vyšších než metr, jež vypadaly jako z domků pro trpaslíky. Vědci však zjistili, že se jedná o součást důmyslného systému podzemního vytápění, užívaného v římských domech i lázních. První psaná zmínka o místě zvaném „Luenzina“ pochází z období 1022-39, městská práva získal Lienz kolem roku 1240. Od středověku do 19. století se tu těžila a zpracovávala železná ruda.

Lienz uvítá své návštěvníky udržovaným náměstím s překvapivě jižanskou atmosférou a ohromující kombinací vznešených fasád středověkých měšťanských domů a za nimi vystupujících majestátních hradeb Dolomit. Centrem města se táhne podlouhlé náměstí Hauptplatz s měšťanskými domy a palácem Lieburg z 16. století, někdejším sídlem hrabat z Wolkensteinu. Palác dnes slouží jako radnice, má půvabnou světlou fasádu a v rozích cibulové věže. Na východní straně náměstí uvidí návštěvníci barokní kapli sv. Antonína ze 17. století (rovněž s cibulovou věží).

Františkánský klášter (původně karmelitánský) stojí severozápadně od Hauptplatzu a byl založen v roce 1349. V kostele jsou původní fresky z druhé poloviny 15. století a gotická Pieta z přelomu 14. a 15. století. Na protějším (severním) břehu řeky Isel se na vyvýšenině tyčí farní kostel Stadtpfarrkirche St. Andrä. Byl postaven roku 1420 na románských základech. Uvnitř jsou fresky od Josefa Adama Mölka (1761), na hlavním oltáři obraz od Josefa A. Zollera a sochy od J. Patterera. Krypta pochází z počátku 16. století.

Severozápadně od centra města stojí zámek Bruck, někdejší sídlo hrabat z Görzu. Pochází z 13. století, od roku 1500 patřil Habsburkům a roku 1943 se v něm usídlilo muzeum. Muzeum je otevřené od května do poloviny listopadu a návštěvníci v něm uvidí mj. obrazy Albina Egger-Lienze (1868 – 1926), malíře narozeného v Döslachu.

Kdo v Lienzu zatouží po výhledech, může se (i s kolem) nechat vyvézt jednou z lanovek a vyrazit pěšky či na horském kole do terénů, vyhledávaných v zimě lyžaři. Kombinaci výjimečné krajiny a dávné kultury zažijete v údolí Drávy častěji. Např. hned za Lienzem turisty určitě překvapí vysoko položený poutní kostel z roku 1020, který obklopují dolomitské vrcholy Große Sandspitze (2772 m) a Hochstadl (2680 m).

Zde se také nacházejí rozsáhlé vykopávky raně křesťanského komplexu s kostelem a pevností, vybudovanou ve 4. století biskupem z Auguntu jako únikové místo před nájezdy Germánů. Germánské hordy v 6. století zničily město Auguntum, které bylo antickým předchůdcem dnešního Lienze. Za svůj rozkvět vděčilo římskému císaři Claudiovi, který je v 50. letech 1. století povýšil na město. Zajížďka na kole – (tam a zpět asi 7 km) - se sem jistě vyplatí. Odsud můžete na kole pokračovat po obou březích řeky.

Lienz ukrytý mezi horami

Obklopeno masívy Lienzských Dolomit se v oblasti Východního Tyrolska nachází třináctitisícové městečko Lienz. Rozkládá se na soutoku řek Isel a Drau, uprostřed nádherné přírody, kde je ale zároveň snadno dostupné z okolních měst.

celý článek

 

Další články