Gurk

Gurk

Bývalá církevní metropole Korutan - Gurk leží 14 km západně od silnice spojující St. Veit a Friesach, na úpatí Gurktalských Alp. V roce 1043 zde Hemma z Friesachu založila klášter, od roku 1072 sídlo biskupství. V roce 1140 začala rozsáhlá přestavba, jejímž výsledkem je i dnešní podoba dómu, jedné z nejdůležitějších románských staveb v Rakousku.

Dóm má dvě cibulové věže (60 m) a velký románský portál z 12. století. Z předsíně, v níž můžete vidět fresky z let 1339-43, vede do hlavní lodě další portál z roku 1220. Výzdoba interiéru pochází převážně z období baroka a rokoka. Velkolepý hlavní oltář, dílo Michaela Hönela z let 1626-32, nese 72 soch a 82 hlav andělů.

Nejstarší částí dómu je krypta, jejíž klenba spočívá na stovce sloupů. V sarkofágu od Antonia Corradiniho se od r. 1721 ukrývají ostatky sv. Hemmy, zakladatelky kláštera, která zemřela roku 1045. Freskami vyzdobenou Biskupskou kapli z počátku 13. století lze vidět pouze s průvodcem. Děti, zejména ty menší, pak nepochybně ocení návštěvu zábavního parku Zwergenpark, jehož hlavními hrdiny jsou trpaslíci.

Tip na výlet
Jedenáct kilometrů od hlavního města spolkové země Korutany Klagenfurtu se nalézá památka, turisty bohužel často opomíjená: kamenný stolec korutanských vévodů. Tento trůn je sestaven ze zbytků římských sloupů, desek a kvádrů. Knížecí stolec nemůžete minout, když jedete po silnici č. 317 (83) z Klagenfurtu. Bezprostředně za městem Maria Saal uvidíte vpravo kamenný trůn chráněný ozdobnou mříží a silným sklem.

Již v roce 15 př. n. l. za císaře Augusta bylo území Korutan součástí římského impéria. Od 6. století n. l. se do tohoto prostoru řek Drávy (Drau), Gurk a Glan stěhovali Avaři a slovanské kmeny. Kolem roku 610 vzniklo multietnické Karantánské knížectví s ústředním hradem Karnburgem, který je typický přítomností Fürsteinsteinu, knížecího kamene z upravené iónské hlavice římského sloupu. Hrad leží proti městečku Maria Saal. Všichni korutanští vévodové a knížata získávali svá privilegia až po slavnostní ceremonii na kamenech Herzogstuhlu, a to od 7. až do 15. století. (Kníže Boruth roku 740, kníže Hermann ze Spanheimu roku 1161, kníže Ernest v roce 1414.) Metropolí vládců Korutan, vévodů ze Spanheimu, bylo ve 12. - 16. století město St. Veit an der Glan, které stojí za prohlídku.

Románský sloh se šířil na území dnešního Rakouska ze dvou směrů. Korutany, Štýrsko a Salcbursko spadaly pod vliv umělecké tvorby na území jižně od Rakouska.  Z církevních staveb v této době vznikaly především baziliky ukončené půlkruhovými apsidami (Gurk, Millstatt, Seckau). Přímo pod kněžištěm byla zpravidla krypta, průčelí dominovaly mohutné věže. Typickým doplňkem všech velkých kostelů a klášterů byly křížové chodby. Z církevních staveb je nutné zmínit ještě charakteristické hřbitovní kaple, z nichž nejznámější najdeme v Tullnu či Hartbergu.