Hohe Tauern – příroda jako na dlani

Hohe Tauern – příroda jako na dlani

Národní park Hohe Tauern – česky Vysoké Taury, rozkládající se na ploše 1787 km2, je největším parkem v Rakousku. Zasahuje do tří rakouských spolkových zemí: Salcburska, Tyrolska a Korutan. Od roku 1971 jsou Vysoké Taury chráněny jako národní park.

Na území parku se rozkládá stejnojmenné mohutné pohoří, které se může pochlubit celkem 304 vrcholy přesahujícími nadmořskou výšku 3000 metrů. Tento horský hřeben měří kolem 200 km a nemá tak ve Východních Alpách konkurenci. Najdeme zde také nejvyšší horu Rakouska, majestátní Grossglockner dosahující výšky 3798 metrů nad mořem. Celá oblast národního parku je bohatě zaledněna, najdeme zde 246 ledovců, včetně toho největšího ve Východních Alpách – ledovce Pasterze, který se rozkládá na ploše 24 km2 na úpatí nejvyšší hory Grossglockner a je asi 8 km dlouhý.

Návštěvníky přitahují Vysoké Taury svou neporušenou přírodou s krásnými výhledy a množstvím turistických stezek. Milovníci horské turistiky si zde mohou prošlápnout stovky kilometrů výborně značených cest – na výběr mají od poklidných cestiček údolími jezer až po náročné vysokohorské túry. Během výletů se mohou lidé kochat ještě civilizací nezkaženou přírodou, procházet tichá údolí, obdivovat křišťálově čistá horská jezera, vodopády, kvetoucí louky, ledovcové potoky s průzračnou, až modrozelenou vodou. Zázemí turistům poskytují buď horské chaty, nebo zhruba 30 obcí, kde jsou jim k dispozici ubytovací kapacity, restaurace, obchody s turistickými potřebami a dalším zbožím. Opravdu jednoduché ubytování lze pořídit již za 10 eur, obvykle se ale cena vyšplhá na nejméně 17 eur na osobu a noc. Záleží na tom, jestli zavítáte do penzionu, privátu nebo čtyřhvězdičkového hotelu. Ve vesnicích na území parku žije kolem 60 tisíc obyvatel.

Již v roce 1918 měli ochránci přírody zájem, vybudovat na tomto místě národní park, ale dohoda o jeho vytvoření vznikla až o mnoho let později. Teprve v roce 1971 se zástupci jednotlivých spolkových zemí dohodli na podobě a velikosti parku. Roku 1983 tak mohl být vyhlášen národní park Vysoké Taury. Spolkové země Salcbursko a Korutany přijaly potřebné zákony, Tyrolsko tak učinilo až o osm let později.

Park je rozdělen do tří částí, ta první se rozkládá západně od silnice Felber Tauern, druhá v okolí Grossglockneru a třetí mezi Mallnitzem a Bad Gasteinem. Severní hranici pohoří Vysoké Taury tvoří tok řeky Salzach, východní hranici pak údolí Grossarltal, Murwinkel a Katschtal. Na jihu se rozkládají další údolí Möltall, Iseltal a Tauerntal, západní hranici pak představuje uzlové sedlo Birnlücke. 

Vysoké Taury jsou domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů. V nížinách se vyskytují smíšené lesy, které se se stoupající nadmořskou výškou proměňují v lesy jehličnaté. Hlavními zástupci jsou borovice a modříny. Na loukách se vyskytují vzácné druhy alpských květin, jako je pryskyřník ledovcový, pro nějž jsou typické velké bílé květy. Své útočiště našly v parku také početné druhy zvířat. Setkat se zde můžete se zajícem bělákem, horskými svišti, chráněnými kozorožci horskými, nebo když budete mít opravdu velké štěstí, tak i s kriticky ohroženými kamzíky. Kamzíci se však pohybují ve vysoké nadmořské výšce, ukrývají se mezi skalami, a proto není jednoduché je spatřit. Obratně šplhají, skáčou do výšky 2 metrů a až 6 metrů do dálky a také dokážou běžet až 50 kilometrovou rychlostí.

Z ptačí říše zde má zastoupení orel skalní či orlosup bradatý, který patří mezi nejvzácnější dravce Evropy. Stejně jako jiní supi se živí zejména mršinami, má přitom schopnost rozdrtit i velmi tvrdé kosti. Má na to totiž speciální systém, mršinu nejdříve vynese vysoko do vzduchu, poté ji pustí na skálu nebo velký balvan, až se její kosti roztříští. Z jednotlivých úlomků pak vyjídá morek.

Park protíná řada silnic, které jsou většinou zpoplatněny. Jednou z nich je Grossglockner Hochalpenstrasse, která je otevřená jen na šest měsíců v roce. Za tu dobu ji však stihne navštívit kolem milionu zvědavců. Tato vysokohorská silnice, která byla vystavěna v roce 1935, je jednou z nejkrásnějších a nejslavnějších panoramatických cest na světě. Silnice je dlouhá 48 kilometrů, je plná poměrně prudkého stoupání a klikatých zatáček. Je také lemována častými odpočívadly a vyhlídkami, kde se můžete pokochat jedinečnou scenérií a panoramaty, které se před vámi otevřou jako na dlani. Určitě byste neměli vynechat nejvýše položenou zastávku Hochtor v nadmořské výšce 2503 metrů, kromě úžasného výhledu je zajímavá také tím, že tudy prochází hranice mezi spolkovými zeměmi Korutany a Salcbursko. Dalším neméně zajímavým místem je vyhlídka Kaiser-Franz-Josef-Höhe dlouhá 200 metrů. Abyste si mohli jízdu po Grossglockner Hochalpenstrasse pořádně vychutnat, musíte mít štěstí na hezké počasí. V této oblasti bývají totiž až 250 dnů v roce vydatné sněhové srážky.

Na severozápadním okraji parku se nacházejí úchvatné Krimmelské vodopády, které spadají z výšky 380 metrů do údolí řeky Salzach. Jde o nejvyšší vodopády v Rakousku a součástí národního parku Vysoké Taury se staly v roce 1983. Podél vodopádů stoupá asi 4 km dlouhá a strmá cesta pro turisty, výstup zabere maximálně 2 hodiny, ale za tu námahu to stojí. Hned ve spodní části si prohlédnete nejvyšší vodopád vysoký 65 metrů. V polovině stoupání si pak můžete odpočinout a načerpat další síly v hostinci Schönangerl. Už před rokem 1879 existovala podél vodopádu uzoučká stezka, která umožňovala výletníkům dostat se až nad vodopády. Na přelomu 19. a 20. století však začal Rakouský alpský spolek budovat schůdnější cestu, která byla nakonec otevřena v roce 1901 a je dodnes udržovaná v perfektním stavu. Jelikož v zimě vodopády zamrzají, je stezka otevřená jen od poloviny dubna do konce října.

Severozápadně od Krimmelských vodopádů se v nadmořské výšce 1550 metrů rozkládá průsmyk Gerlospass. Ten odděluje Zillertalské Alpy od Kitzbühelských a vlastně i Salcbursko od Tyrolska. Vede tudy silnice Gerlosstrasse, která nabízí krásné výhledy na okolní horskou krajinu s četnými jezery a vodopády.

- jap -

Předchozí články z Rakouska:
Baden bei Wien
Zell am See
Thayatal – malý rakouský poklad
Hochosterwitz
Lurgrotte

Článek byl zobrazen 10 340 krát.