Mauthausen vstoupil do dějin jako vyhlazovací tábor

Mauthausen vstoupil do dějin jako vyhlazovací tábor

Na soutoku Dunaje a řeky Enns se rozkládá městečko Mauthausen, které nechvalně proslulo během druhé světové války. Byl zde vystavěn první koncentrační tábor nacházející se mimo vlastní území Německa.

Historie města ležícího asi 20 km jižně od Lince sahá až do doby středověku, kdy zde vládl čilý obchodní ruch. Obchodovalo se především se solí a dobře fungovala lodní doprava. Na lodích tak odtud mohla být odvážena i žula, která se zde těžila a ze které byly následně stavěny vídeňské paláce nebo mosty v Budapešti.

Do povědomí celé Evropy vstoupil Mauthausen jako vyhlazovací tábor, který měl pověst snad nejhoršího místa na zemi. Nacisté se zde doslova vyžívali v mučení a zabíjení vězňů, pro usmrcování si vymysleli celou řadu způsobů. Vězni byli likvidováni zastřelením na popravišti ve stráni, v popravčí komoře, na šibenici, popravní židli, udušením v zinkové rakvi nebo v plynové komoře, v níž se používal cyklon B. Židé pak byli běžně po nocích vhazování či naháněni do elektrických drátů nebo stříleni. Jejich smrt pak byla v hlášení popsána jako „zastřelení na útěku“. Pokud se lidé vyhnuli popravě, ještě zdaleka neměli vyhráno. Mnoho z nich totiž nepřežilo nelidské podmínky, které v táboře panovaly. Umírali na epidemie způsobené katastrofálními hygienickými podmínkami, hladem nebo na vyčerpání prací v žulovém lomu.

Autor: Christian  Lang

Mnoho nemocných a k práci již nepoužitelných vězňů bylo v Mauthausenu likvidováno aplikací benzinové injekce do srdce nebo žil. Nezjištěný počet vězňů byl usmrcen v pojízdné plynové komoře výfukovými plyny. Komora byla umístěna v krytém policejním autě, které pravidelně přejíždělo mezi Mauthausenem a Gusenem. Během této cesty bylo vždy usmrceno kolem třiceti vězňů. V Mauthausenu se prováděly na lidech také lékařské a vědecké pokusy, například o šíření skvrnitého tyfu a dalších nemocí.

Tábor vznikl v roce 1938 uprostřed hornaté přírody Podunají. První vězni sem byli dovezeni 8. srpna roku 1938 z Dachau, na konci téhož roku zde již bylo uvězněno 730 lidí. Tábor byl budován po celých sedm let své existence a nikdy nebyl dokončen. Na konci války se hlavní tábor v Mauthausenu skládal z 32 vězeňských bloků, 14 cirkusových stanů, 5 hal ženského tábora, 12 nemocničních baráků, 2 objektů vězení a 41 objektů správy tábora - ubytoven esesmanů a dílen. Do mauthausenského komplexu patřil také zámeček Hartheim nacházející se asi 10 km od Lince. V něm byly prováděny masové vraždy nevyléčitelných a duševně chorých vězňů nejen z Mauthausenu, ale také z Dachau, Buchenwaldu a dalších táborů.

Podle dostupných pramenů nacisté v Mauthausenu celkově zavraždili 122 767 vězňů. Toto číslo však není možné považovat za konečné, počet obětí byl pravděpodobně ještě mnohem vyšší. Mnoho lidí, kteří táborem prošli a jejichž životy zde vyhasly, totiž nebylo uvedeno v žádných přijímacích protokolech. Táborem celkem prošlo na 335 tisíc vězňů, příslušníků 26 národů Evropy a dalších kontinentů. Počet Čechů a Slováků deportovaných v letech 1941—1945 do Mauthausenu se odhaduje na 7320 osob – toto číslo však také nelze považovat za přesné. Tábor byl osvobozen 6. května roku 1945 americkou 11. obrněnou divizí a dnes slouží jako památník.

- jap -

Předchozí články z Rakouska:
Dornbirn
Gmunden
Kufstein
Friesach
Zwettl

Článek byl zobrazen 10 350 krát.