Stephansdom – chlouba rakouské metropole

Stephansdom – chlouba rakouské metropole

Stephansdom, neboli Katedrála svatého Štěpána se stala dominantní stavbou rakouské metropole a zároveň jejím symbolem. Jde o jednu z nejvýznamnějších rakouských gotických památek, kde od roku 1469 sídlí biskup. Katedrála je jednou z nejnavštěvovanějších zajímavostí Vídně a každoročně ji navštíví tisíce turistů.

Katedrála stojí v srdci města, na náměstí Stephansplatz. Již v roce 1147 byl na jejím místě postaven původní chrám, ze kterého se do dnešních dní dochovala pouze Obří brána (Riesentor) a Pohanské věže (Heidentürme). Tato brána dnes slouží jako hlavní vchod do katedrály. Celé 13. století bylo pro katedrálu ve znamení gotických přestaveb. Roku 1304 byl ke kostelu přistavěn tzv. Albertinský chór nesoucí jméno po vévodovi Albrechtu II., který stavbu finančně podporoval. Ke slavnostnímu vysvěcení chóru došlo v roce 1340. Roku 1359 byl pak vévodou Rudolfem IV. Habsburským položen základního kámen stavby, která se uprostřed metropole tyčí dodnes. Rudolf chtěl povznést význam Vídně a prohlásit ji za honosné vévodské sídlo. Jeho zásluhou byl Stephansdom roku 1365 povýšen na kolegiální kostel.

Na výzdobě a vzhledu Stephansdomu se podíleli i čeští umělci a architekti, jako například syn Petra Parléře – Václav, Petr z Prachatic a také jeho nástupce Jan z Prachatic. Jan roku 1435 dokončil jižní věž dosahující výšky 137 metrů. Jižní věž (Südturm) sloužila nejdříve jako pozorovatelna. Hlídač z ní mohl sledovat, zda někde nevypukl požár, nebo zda někdo nezaútočil na město. Jedním z nejznámějších pozorovatelů byl Egon Erwin Kisch. Pokud se i vy chcete pokochat nádherným rozhledem na město, musíte zdolat 343 schodů. Tento počet však není náhodný, svůj mystický význam v gotice měla čísla 3 a 7. Počet schodů je tedy výsledkem násobení 7x7x7.

Severní věž (Nordturm) nebyla nikdy dokončena, její stavba byla zastavena již v roce 1511 kvůli nedostatku peněžních prostředků. Roku 1579 na ni byla umístěna renesanční kupole architekta Hanse Saphoya a 21 tun vážící zvon Pummerin. Zajímavá je rovněž historie tohoto zvonu, byl totiž odlit z kanónů, které zde po porážce v roce 1683 zanechala turecká vojska. V roce 1945 však v katedrále došlo k rozsáhlému požáru, zvon se utrhl, propadl střechou a rozbil se na mnoho kusů. V klášteře St. Florian byl z jeho úlomků odlit nový zvon, který poprvé zazněl v roce 1957.

Roku 1723 bylo vídeňské biskupství povýšeno na arcibiskupství a nastalo období barokních úprav. Z tohoto období pochází většina oltářů, z nichž nejzajímavějším a nejvzácnějším je bezesporu raně barokní zvýšený oltář vytvořený Johannem Jacobem a Tobiasem Pockem. Dokončen byl v roce 1647 a zobrazuje ukamenování svatého Štěpána.

Největší škody utrpěl chrám během napoleonských válek a za 2. světové války. V dubnu roku 1945 vypukl již zmiňovaný požár, jenž zničil nejenom zvon, ale také celý krov, klenbu nad chórem, císařskou emporu i vzácné varhany. I když to vypadalo, že jsou poslední hodiny chrámu sečteny, dokázal vstát z popela a poměrně rychle došlo k jeho obnovení. Tato renovace se stala symbolem naděje Vídně i celého Rakouska, vymanit se z područí světového konfliktu. V roce 1952 byl Steffl, jak katedrále říkají Vídeňané, slavnostně znovuotevřen.

Interiéry katedrály musí nadchnout snad každého, kdo ji navštíví. Nachází se zde rozsáhlá sbírka nejrůznějších uměleckých předmětu z mnoha staletí. Hlavní vchod je ozdoben moderními varhanami z roku 1960 se 125 píšťalami. Nalevo od vchodu se nachází kaple Tirnakapelle, kde je k vidění náhrobek prince Evžena Savojského. Z roku 1515 pochází pozdně gotická pískovcová Pilgramovy kazatelna, která je dílem Jihlavského rodáka Antonína Pilgrama a vyobrazuje podobizny čtyř svatých Otců. Zajímavé, je že zde objevíte dokonce i Pilgramovu podobiznu vykukující z okna pod kazatelnou. Nedaleko hlavního oltáře katedrály je umístěna hrobka císaře Friedricha III. Byla vytvořena z červeného mramoru a leží v tzv. Apoštolském chóru.  Levý boční chór zase ukrývá oltář Wiener Neustädter Altar pocházející z poloviny 15. století. V roce 1732 byla u katedrály vyhloubena síť katakomb, kam byli až do 18. století pohřbíváni Vídeňané. Kromě prvních 15 panovníků z rodu Habsburků zde odpočívá kolem 11 tisíc dalších lidí.

Foto: maketa katedrály

Snad každého na Stephansdomu na první pohled upoutá především jeho působivá a ojedinělá střecha pokrytá 250 tisíci pestrobarevnými glazovanými taškami. Z nich je na střeše vytvořen erb rodu Habsburků s dvouhlavou orlicí, císařskou korunou a zlatým rounem. Střecha, která je na katedrále dnes k vidění, již není původní. Byla zničena během požáru za 2. světové války a následně zrekonstruována.

Na náměstí Stephansplatz můžete kromě této jedinečně krásné katedrály navštívit také Dómské a diecézní muzeum, jež ukrývá rozsáhlou sbírku sakrálních obrazů a soch, lidové umění, relikviáře či liturgické nástroje. Nachází se zde také významná sbírka rakouského umění 20. století Otty Mauera.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 9 138 krát.