Semmering - první horská železnice

Semmering - první horská železnice

Ve světě železnice je slovo Semmering pojmem. Uslyšíte o Krušnohorském Semmeringu, Pražském Semmeringu, Slezském Semmeringu…

Všechny tyto a další podobné železnice se vyznačují určitou výjimečností. Zpravidla jsou to tratě v horském prostředí, nebo alespoň v kopcích, odvážně překonávající sedla a údolí. Svůj název či přezdívku dostaly podle původního Semmeringu, který se nachází v Dolním Rakousku. Je to jméno průsmyku ležícího ve výšce 965 m n.m. a stejnojmenné vesnice, později přenesené i na jednu pozoruhodnou stavbu.

Autor: Tschaut Marcus

Jde o horskou železnici, která ve své době znamenala skutečný převrat. Nebyla totiž jen první železnicí svého typu v Rakousku, ale i v Evropě a dokonce drží světové prvenství v překonání horského hřebene železnicí klasického typu. Vede z Gloggnitz do Mürzzuschlagu a od svého dobudování v podstatě spojuje Vídeň s jadranským pobřežím. Až do té doby tudy jezdily jen koňské povozy. Teprve v roce 1814 dostal tehdejší C.K. ministr Karl Friedrich Kubeck za úkol zajistit železniční spojení až do Terstu a propojit tak jih s centrem monarchie. Úlohy se o mnoho let později ujal Carlo di Ghega (1802 – 1860) narozený v italských Benátkách, avšak pocházející z albánské rodiny. Rakušané si ovšem jeho jméno „porakouštili“ na Karl von Ghega, snad aby zakryli jeho původní kořeny. Roku 1851, v průběhu stavby semmeringské železnice, byl navíc povýšen do rytířského stavu („Ritter“). Proto je nejvíce znám jako Karl Ritter von Ghega.

Ale zpět k samotné železnici. Ve své době byla stavba železnice přes Semmeringský průsmyk považována za neuskutečnitelnou. Karl si to ovšem evidentně nemyslel a roku 1844 předložil smělý plán na překonání sedla klasickou železnicí (nikoliv zubačkou). Samotná výstavba začala v roce 1848 a trvala 6 let, do roku 1854. V té době byla nejvýše položenou železnicí světa a zároveň se stala dodnes obdivovaným vzorem harmonického souznění krajiny s technickým dílem.

Autor: lembagg

Velmi kvalitní práci projektanta i stavebníků a dělníků dokládá fakt, že se železnice stále používá a každý si tak zajímavou projížďku může vyzkoušet. Trasa má délku 41 kilometrů s celkovým převýšením 460 metrů. Je na ní 16 viaduktů, 15 tunelů a více než 100 kamenných a 11 železných mostů. Přitom má 60% délky trati stoupání v rozmezí 20–25%. Cesta po železnici je neopakovatelným zážitkem, kdy můžete obdivovat nejen samotnou trať, ale také okolní přírodu s úžasnými scenériemi divokých hor. Poblíž viaduktů a jiných zajímavých míst tratě jsou navíc pečlivě upravená odpočinková místa s lavičkami, kde mohou železniční nadšenci příjemně relaxovat. Ti se totiž často nespokojí jen s projížďkou vlakem, ale procházejí se s fotoaparátem podél tratě. Železnice ke všemu vede oblastí, kde najdete mnoho možností sportovního a turistického vyžití, a to ve všech obdobích roku.

Stavba je považována za natolik významnou, že byla roku 1999 prohlášena za součást světového kulturního dědictví UNESCO.

Uvidíme ovšem, co přinese budoucnost. V postupně globalizovaném světě, kde se zboží a suroviny stále převážejí z jednoho konce planety na druhý, sílí tlaky na zvýšení přepravní kapacity. Rakouská vláda proto hodlá v oblasti vybudovat novou železnici s tunelem, vedoucím skrze úpatí hory. Proti tomu ovšem silně protestuje místní dolnorakouská vláda s tím, že projekt by měl negativní dopad na hladinu spodních vod a tím na celé životní prostředí. Spory probíhají již několik let a zatím není jisté, jak celá záležitost skončí. Každopádně je asi lepší podívat se na semmeringskou železnici už teď, než tady začne stavební ruch…

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 7 555 krát.