Innsbruck kulturní i sportovní

Innsbruck kulturní i sportovní

Mezi mohutnými alpskými vrcholy se v údolí řeky Inn rozkládá 120 tisícová tyrolská metropole Innsbruck. Skalní stěny pohoří Kanwendel strmě vystupují do výšky hned za posledními obytnými domy a jsou tomuto nádhernému historickému městu impozantní kulisou.

Osídlení této oblasti se datuje až do pravěku, již v době kamenné zde žili první lidé. Nepřetržitě je tak místo osídleno po více jak tři tisíce let. Důležitý byl rok 46 našeho letopočtu, kdy zde Římané vybudovali cestu Via Claudia Augusta a o něco později také vojenskou pevnost Veldidena. Kolem této pevnosti se následně začala rozrůstat osada, která stála v místech dnešního předměstí Wilten.

Název města vznikl složeninou dvou slov – řeky Inn a slova „brücke“ (německy most).  Innsbruck by se tedy dalo přeložit jako most přes řeku Inn. Ten zde nechala postavit kolem roku 1180 hrabata z Andechsu. Umožnili tak rozšíření osídlení ze severního břehu řeky také na jižní. První zmínka o osadě s názvem Innsprucke pochází z roku 1187. Jakmile byl na konci 12. století Innsbrucku udělen statut města, stal se centrem celé oblasti. V roce 1420 si Innsbruck vysloužil povýšení na sídelní město, které mu udělil Friedrich IV. Tím nastala doba rozkvětu, rozvoje řemesel a obchodu.

Mezníkem v dějinách Innsbrucku se stal rok 1669, kdy zde byla založena univerzita a také období let 1856 – 1858, kdy sem byla zavedena železniční trať z Mnichova. Nastal tak mohutný rozvoj v oblasti průmyslu a obchodu. Během druhé světové války byl Innsbruck masivně bombardován, naštěstí se i přesto podařilo do dnešních dní dochovat řadu historických památek. V současnosti je Innsbruck pátým největším městem Rakouska, oblíbeným lyžařským střediskem a také jedním z nejnavštěvovanějších rakouských měst vůbec. V Innsbrucku se v roce 1964 a 1976 konaly dokonce i zimní Olympijské hry. To městu dodalo na prestiži a proměnil se tak na vyhledávané středisko alpských sportů. Innsbruck se člení do devíti katastrálních obcí a ty se dále dělí do menších částí.

Historické centrum Innsbrucku se rozkládá na jižním břehu řeky Inn a jeho výhodou je, že jde převážně o pěší zónu. Konci hlavní ulice Maria-Theresien-Strasse dominuje Vítězný oblouk z roku 1765. Oblouk má připomínat svatbu Leopolda II. s Marií Ludovikou Španělskou. Zároveň je na něm vyobrazena také ženichův otec František I. Lotrinský, který zemřel ještě během oslav této svatby. Právě proto má brána dva obličeje, strana obrácená k jihu symbolizuje radostný začátek novomanželů, zato strana obrácená směrem do města znázorňuje smutek ze smrti milované osoby. O samotné ulici lemované barokními domy Rakušané s hrdostí prohlašují, že je jednou z nejkrásnějších ulic na světě – při procházce po ní se totiž můžete kochat výhledem na impozantní a zasněžený hřeben Nordkette.

Na Maria-Theresien-Strasse stojí také barokně upravený kostel s klášterem Servitenkirche St. Joseph mit Kloster z roku 1614. Naproti němu stojí palác Fugger-Taxisů postavený v roce 1679 na přání hraběte Hanse Otta Fuggera, který byl členem zámožné obchodnické rodiny, jež byla v té době známá po celé Evropě. O sto let později se majiteli domu stali Turn-Taxisové, kteří v něm zřídili poštovní úřad. Nedaleký starý tyrolský parlament Altes Landhaus z roku 1728 patří mezi nejkrásnější barokní stavby ve městě. Budova je přitažlivá nejen svou venkovní výzdobou, ale také bohatě zdobenými interiéry.  V hlavním velkém zasedacím sále jsou na stěnách i stropech k vidění rozměrné fresky vyobrazující výjevy ze Starého zákona, které jsou však umístěny do hornaté tyrolské krajiny. Anenský sloup z roku 1703 byl postaven jako připomínka na osvobození Tyrolska od bavorské invaze, které se odehrálo 26. července.

Nejstarší a nejmalebnější část Innsbrucku je ukryta za městskými hradbami a protíná ji ulice Herzog-Friedrich-Strasse. Krásný výhled na město se naskýtá z ochozu 57 metrů vysoké Městské věže, odkud si můžete prohlédnout i symbol města, kterým se stala Goldenes Dachl neboli Zlatá střecha. Jde o dům, který nechal postavit Friedrich IV. v roce 1420, aby sloužil jako rezidence pro tyrolská zemská knížata. Důležitý byl však rok 1500, kdy k rezidenci nechal císař Maxmilián I. přistavět arkýř s 2738 pozlacenými měděnými šindeli. Z této vzniklé zastřešené lóže se střechou vysokou 3,7 metru, mohl panovník pohodlně sledovat dění na náměstí. Dnes v tomto domě sídlí muzeum věnované císaři Maxmiliánovi I.

V sousedství rezidence stojí původní gotická stará Helblinghaus, která byla roku 1730 rokokově přestavěna. Vynechat byste určitě neměli ani náměstí Domplatz, na němž stojí řada historických měšťanských domů a především také katedrála sv. Jakuba, postavená na místě původního kostela z 12. století. Současný barokní svatostánek zde vyrůstal v letech 1717 – 1724 pod vedením architekta Johanna Jakoba Herkommera. Katedrála je doplněna dvěma věžemi a v jejím interiéru se nachází krásná fresková výzdoba. Věřící sem přicházejí, aby si prohlédli údajně zázračný obraz Panny Marie s dítětem od Lucase Cranacha staršího visící nad hlavním oltářem. Během náletů za druhé světové války byla památka značně poškozena, v 50. letech 20. století ale prošla nákladnou rekonstrukcí a získala tak svůj původní vzhled.

Těsně vedle katedrály můžete navštívit zámek Hofburg z 16. století, který se pyšní čtyřmi stovkami místností. Jde o obrovský zámecký komplex o čtyřech křídlech, na němž jsou kombinovány barokní i rokokové prvky. Z jižní strany je zámek propojen s trojlodním františkánským kostelem Hofkirche z 16. století, v němž je ukrytý náhrobek císaře Maxmiliána I. Hrobka je obklopena 28 bronzovými sochami v nadživotní velikosti, které představují nejen rodinné příslušníky, ale také svaté a římské vládce. V kostele jsou umístěny i staré varhany z konce 16. století s dřevěnými píšťalami.

V Innsbrucku můžete navštívit Tyrolské zemské muzeum, kde najdete expozice věnované přírodě, historii města a řemeslům. Součástí muzea je také rozsáhlá knihovna. V Tyrolském muzeu lidového umění na Rennwegu je k vidění zase pěkná sbírka selských jizeb, krojů a jesliček. Zajímavý je rovněž nově zrenovovaný jezuitský kostel ze 17. století, v jehož věži se nachází čtvrtý největší zvon v Rakousku.

Z centra města se můžete vydat k nedalekému renesančnímu zámku Ambras, který nechal v 16. století postavit arcivévoda Ferdinand II. pro svou krásnou měšťanskou manželku Philippine Welserovou. Ambras ukrývá muzeum se zajímavými sbírkami a galerii s portréty 270 Habsburků. Ve Španělském sále se podařilo dochovat původní kazetový strop a vykládané dveře. K zámku se pohodlně dostanete kyvadlovým minibusem. Na předměstí Wilten se můžete pokochat krásnou barokní wiltenskou bazilikou od architekta Franze de Paula Penze, který byl významným představitelem vrcholného baroka v Tyrolsku.

- jap -

Článek byl zobrazen 7 206 krát.