Mauthausen

Mauthausen

Tržní osada Mauthausen leží na Dunaji, v jižní části oblasti Mühlviertel. Městečko leží na soutoku Dunaje s řekou Enns, 20 km východně od Lince. Již od středověku tu vládl čilý ruch díky obchodu se solí a lodní dopravě. Putovala odsud i žula, z které se stavěly paláce ve Vídni či mosty v Budapešti.

Bohaté vykopávky z doby kamenné a bronzové svědčí o tom, že tato oblast byla již osídlena v době prehistorické. Do doby prvních Babenberků je datováno založení centra na vybíraní celních poplatků a vystavení místního poplatkového domu. Krok za krokem vznikala okolo zmíněného domu osada, která udělením obchodního práva získávala na významu.

Z kulturních pamětihodností stojí za zmínku farní kostel (sv. Mikuláše), kostel sv. Jindřicha, zámek Pragstein, s vlasteneckým muzeem, Gerstmayrovo muzeum, muzeum minerálů a geologická naučná stezka, pomník vodních přívozů, barokní kašna, solní věž, pamětní místa (bývalý koncentrační tábor) a staré měšťanské domy. Pro občasné ale i vrcholové sportovce se nabízí používání tenisových kurtů s tenisovou halou, sauna a sauna s parou, šachové hřiště v přírodě a dětská hřiště, hřiště pro plážový volejbal u areálu vodních radovánek, v zimě lední plocha pro krasobruslení stejně jako krásně umístěné cyklostezky a turistické stezky.

Do světového povědomí se však Mauthausen dostal kvůli koncentračnímu táboru, který tu byl za druhé světové války. Zahynulo v něm na sto tisíc lidí, více než polovina celkového počtu vězněných. Tábor vznikl již v roce 1938 (krátce po anšlusu) a nelidské podmínky z něj učinily jeden z nejobávanějších. Vězni umírali na epidemie, způsobené katastrofálními hygienickými podmínkami, vyčerpáním, tisíce lidí byly zastřeleny nebo zplynovány.

Z původního tábora Mauthausenu se v průběhu času od roku 1943 ve zvýšené míře vyvinul celý systém vnějších táborů, do kterých byli vězni rozdělováni a v prvé řadě nuceni do práce pro zbrojní průmysl. Obzvláště v posledních válečných měsících se situace v Koncentračním táboře Mauthausen stále zhoršovala v důsledku beznadějného přeplnění tábora, jakož i kvůli stále se zhoršujícímu zásobování.

Mnoho vězňů umíralo ještě po osvobození v lazaretech na následky poškození jejich zdraví, které utrpěli ve vazbě. Ti, kdo přežili koncentrační tábor, jsou ještě desítky let potom konfrontováni s pocitem, že tam ztratili největší část svého života. Tábor byl osvobozen 5. května 1945 americkou armádou. Jeho velitel Franz Ziereis byl na útěku postřelen a na následky posléze zemřel.

Dnes slouží tábor jako památník. Dne 18. května 2008 se v bývalém koncentračním táboře Mauthausen uskutečnila vzpomínková akce připomínající 63. výročí osvobození tábora americkými vojsky. Se slavnostním projevem vystoupil rakouský kancléř A. Gusenbauer, který zdůraznil, že nikdo z těch, kdo na vlastní kůži nezažili pobyt v KT Mauthausen, nedokáže posoudit skutečná muka, jež vězni na tomto místě prožili. Ta totiž překračují veškerou lidskou představivost. „Přesto od té doby víme, že možné je vše.